Vrcholná gotika se zhruba kryje s dobou panování Lucemburků (1310-1419, nepočítaje v to neklidné období Zikmundovo) na českém trůně. Zatímco ve 13. a ještě počátkem 14. století vystupuje jako sloh cizí, přibližně od r. 1330 se chápe stále intenzívněji tvorby domácí prostředí a z dosud mezinárodního slohu se vytváří sloh regionálně zabarvený, tzv. česká gotika. Toto umění, projevující se stejně vysokou úrovní i v plastice a malbě, dosahuje evropského měřítka. Pokud jde o architekturu, spatřují se tu začátky cesty, která dalším vývojem směřovala k pozdní gotice.